Hlíva ústřičná - účinky pro zdraví

Hlíva ústřičná, houba, která se u nás ve velkém pěstovala již před dvaceti lety. Po roce 1989 však dovoz ze zahraničí toto pěstování dosti omezil, někde úplně zastavil. Což je škoda, protože je multifunkčním přírodním léčivem.

Hlíva ústřičná není až tak nezvyklý pojem, avšak stále nevyvolává toto jméno líbivé ohlasy. Nutno však zmínit, že i zde, tak jako u mnoha jiných, platí tvrzení, že co není (i dle názvu či vzhledu) dobré, je zdravé. Hlíva ústřičná je houba z třídy stopkovýtrusných a čeledi hlívovitých. Než přejdeme ke zdraví prospěšným účinkům této jedinečné houby, povíme si něco o houbě samotné.

Hlíva ústřičná - popis

Houba hlíva roste v jakýchsi svazcích, trsech či řadách nebo vrstvách nad sebou. Trsy hlív mohou dosahovat hmotnosti i několika kilogramů. Klobouk hlívy vzhledově jak tvarem, tak barvou silně připomíná ústřice. Odtud pramení toto pojmenování. Tyto klobouky jsou nejprve sklenuté, později však až i 25 cm široké, vějířovité, pružné, na povrchu hladké a s ostrým krajem. Zbarvením, jak už bylo řečeno, připomíná velké ústřice, a nejběžněji je hlíva známá jako světle hnědá, až béžové barvy. Jestliže se na povrchu klobouku objeví bílý poprašek, není nutno se znepokojovat. Jde o výtrusy z klobouku hlívy, která roste právě nad touto hlívou. Výtrusy jsou zcela neškodné. Dužina je bílá, šťavnatá a velmi pružná. Na chuť je hlíva nasládlá, s typickou houbovou vůní.

Pěstování hlívy ústřičné

Hlíva je velice nenáročná houba. Ve volné přírodě se vyskytuje zejména od konce léta do zimy, někdy i na jaře. Roste na živých a dokonce i odumřelých kmenech stromů, nejvíce na bucích, břízách, olších, vrbách a topolech. Dá se ovšem pěstovat také průmyslově a v domácích podmínkách.

Konzumace - Hlíva ústřičná

Ke konzumaci si hlíva používá jako klasické houby, tzn. do omáček, polévek, obvykle se také suší, nakládá. Znamenitá je prý v uzeném stavu. V Rusku je hlíva oblíbená zkvašená jako zelí.

Hlíva ústřičná pro naše zdraví

Ale abychom neopomněli její skvělé, zdraví prospěšné účinky, kterých je nesčetné množství. Hlíva ústřičná je přímo přírodním účinným i preventivním léčivem na obrovské množství chorob.

KREV A VŠE KOLEM

Pravidelnému konzumentovi hlívy se například vyhýbají nemoci srdce, cév a krevního oběhu. Tím pádem je také vhodným upravovatelem krevného tlaku. Zvyšuje obranyschopnost organismu i před obyčejným nachlazením a častými populačními chorobami. Zdaleka však nekončíme.

PRO DIABETIKY, ALERGIKY, ASTMATIKY

Hlívu na talíři by měli často mít diabetici, kterým zmírňuje jejich onemocnění tím, že snižuje hladinu cukru v krvi. Skvěle si poradí s alergiemi a astmatikům postupně napomáhá v léčení jejich chronické nemoci. Bylo prokázáno, že pravidelnou konzumací hlívy ústřičné se viditelně zmírnily dechové obtíže u početné většiny. Zmírňuje zánětlivé procesy a omezuje jejich opětovný výskyt.

KŮŽE, EKZÉM, KLOUBY

Hlíva si skvěle poradí také s onemocněním kůže. Zmírňuje akné, svědění pokožky a může být doprovodným léčivem při ekzému. Léky na ekzém totiž často hlívu ústřičnou obsahují. Nicméně mezi problémy kůže patří i nevzhledné bradavice, kterých se napomáhá zbavit. Výrazně přispívá ke snadnějšímu průběhu revmatu a kloubních chorob vůbec.

REGENERACE A OBNOVA

Hlíva je také výborným regeneračním prostředkem pro obnovování vnitřních orgánů. Z tohoto důvodu se doporučuje lidem s onemocnění jater a ledvin. Tato léčivá houba však regeneruje i samotné buňky lidského organismu. Proto je vhodná pro zpomalení stárnutí a skvělým pomocníkem v boji s rakovinou. Skvěle si poradí s chorobami střev, omezuje zácpu, ale i akutní průjem a trávení se tak dostává do normálu.

NEJEN PRO NEMOCNÉ

Hlíva však není jen pro osoby s onemocněním. Nejen že má úžasné preventivní schopnosti před téměř jakýmkoli onemocněním, je i vhodná pro pracující, neboť uvolňuje stres a odbourává zátěž. Také zmírňuje únavu a poradí si se strnulými svaly a klouby, jimž jejich problém pomůže zmírnit. Dalším skvělým účinkem hlívy je detoxikace organismu od škodlivých a jedovatých látek, kterým napomáhá pro odchod z těla. Je tedy jasné, že je hlíva skutečně přírodním léčivem snad na vše. Podívejme se teď na její složení pod pomyslný mikroskop.

OBSAH VITAMÍNŮ, MINERÁLŮ A DALŠÍCH LÁTEK

V prvé řadě je tato houba bohatým zdrojem řady vitamínů. Mimo vitamíny skupiny B, jsou to vitamíny C. D a K. Z minerálních látek jsou to pak železo, draslík, fosfor, zinek, sodík, bór, jód a selen. Dále jsou to lovastatin, někdy nazýván mevinolin a je to látka snižující množství lipidů v krvi. Hlíva je také obsahově bohatá na proteiny, různé enzymy, steroly (chemické látky ze skupiny steroidů), aminokyseliny a mastné kyseliny. Také široké zastoupení cukrů, jako jsou aldity, monosacharidy či polysacharidy. Z posledně jmenovaných jsou to zejména chitin a chitosan, jenž mají za účinek snižování hladiny cholesterolu v krvi a hladiny kyseliny močové, čímž omezují onemocnění štítné žlázy. Svým bohatým obsahem je přírodním antibiotikem a antitrombotickou látkou.

BETA 1,3 D-GLUKAN

Avšak tím nejdůležitějším prvkem je obsah beta 1,3 d-glukanu, látky příznivě ovlivňující hladinu cholesterolu v krvi. Krvi je také prospěšná pro svoji schopnost tvořit červené krvinky. Má velice vysoké protizánětlivé účinky, bojuje jako proti virovým, tak bakteriálním onemocněním, dále plísňovým chorobám. Pokožce pomáhá při akutních problémech, jako je popálení a i těch trvalejších, jako je ekzém. Dobré výsledky také ukázala při hemeroidech, které pomáhá léčit.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY- Hlíva ústřičná

Nežádoucí účinky se u hlívy ústřičné téměř nevyskytují. Zatím byly pozorovány pouze střevní potíže u některých přecitlivělých osob a mírně projímavé účinky. Avšak jednalo se o zanedbatelné množství, a pokud konkrétní osoba tuto houbu neokusí, nedá se hodnotit, zda se projeví přecitlivělost.

Hlíva ústřičná - původ a současní pěstitelé

A to díky objevu německého mykologa R. Falcka, jenž v roce 1917 uskutečnil první pokusy pěstování hlívy v laboratorních podmínkách. Výsledky zveřejnil a v 60. letech ve výzkumech s hlívou pokračovaly asijské země, nejvíce samozřejmě Čína, dále Thajsko a Filipíny. To se promítlo i do dnešní doby, protože v současnosti jsou tyto státy společně s USA, Pákistánem a Nigérií největšími světovými producenty hlívy ústřičné.

Hlíva ústřičná v ČR

U nás se s pěstováním hlívy začalo někdy kolem roku 1965 a to ve Výzkumném ústavu liehovarov a konzervární LIKO v Bratislavě. Pod vedením RNDr. Gintervé, CSc. Další výzkumy s pěstováním probíhaly v Praze a v novém Jičíně. Postupně i na dalších místech. Avšak to byly pouze prvotní pokusy. Opravdové pěstování ve velkém měřítku nastalo v roce 1982. Trvalo však pouze 7 let, kdy po listopadu 1989 přišel dovoz, a československé pěstírny začaly stagnovat. Proto je nejspíš u nás v dnešní době méně známou hubou. Dle světového měřítka je však třetí nejznámější a nejpěstovanější houbou, hned po žampionech a houbě šiitake.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id15872 (rodina-finance.cz#20585)


Přidat komentář