Trestní řízení - průběh, zásady, zastoupení

Každý z nás se může dostat do situace, kdy se chtě nechtě bude muset účsastnit trestního řízení. Trestní řízení má svá určitá specifika. Podívejme se, jak trestní řízení probíhá a jaké jsou jeho zákonitosti.

Trestní řízení obecně

Trestním řízením označujeme zákonem stanovený postup, kdy příslušné státní orgány zjišťují, zda a jak byl spáchán trestný čin. Musí zjistit pachatele, uložit mu adekvátní trest a vykonat rozhodnutí. Kromě orgánů činných v trestním řízení se trestního řízení účastní další osoby. Účelem trestního řízení je zjištění a zamezení další trestné činnosti, její potrestání.

Právní úprava v České republice

Trestní řízení v České republice upravuje zejména trestní řád (zákon č. 141/1961.Sb.) Kromě postupu orgánů činných v trestním upravuje trestní řád také to, jak se může obviněný bránit. Trestní řízení se zahajuje z úřední povinnosti vždy, když se orgány činné v trestním řízení dozvědí, že byl spáchán trestný čin.

Účastníci trestního řízení

V trestním řádu jsou účastníci označováni jako strany trestného řízení. Stranami v řízení před soudem jsou obviněný, poškozený, státní zástupce a zúčastněná osoba.

Obviněný – osoba, proti které je vedeno trestní stíhání. Obviněný má právo na obhájce. Má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu. Také se může vyjádřit k důkazům. Obžalovaný může odmítnout výpověď. Má právo uvádět důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy, podávat opravné prostředky.

Poškozený – je ten,  komu byla způsobena škoda. V rámci trestního řízení je za poškozenou považována osoba, které bylo trestným činem ublíženo na zdraví, byla mu způsobena újma na majetku či vznikla morální nebo jiná škoda. Poškozený má právo nahlížení do spisu. Může se účastnit hlavního líčení a veřejného zasedání a pronést závěrečnou řeč.

Státní zástupce zastupuje během trestního řízení stát při ochraně veřejného zájmu. Účastní se hlavního líčení. Státní zástupce vykonává dozor nad zachováním zákonitosti v přípravné fázi trestního řízení. Také má právo pronést závěrečnou řeč. Státní zástupce může podat opravný prostředek proti rozhodnutí soudu.

Hlavní zásady trestního řízení

Trestní řízení se musí řídit několika zásadami:

  • Nikdo nemá být stíhán bez zákonného důvodu. Stíhání pře soudem je možné jen pro skutek, pro který mu bylo sděleno obvinění.
  • Je třeba dodržovat zásadu presumpce neviny. Dokud se neprokáže vina,  je na jedince pohlíženo jako na nevinného. To platí i v případě, že byla osoba vzata do vazby.
  • Zásada oficiality - orgány činné v trestním řízení mají úředně stanovenou povinnost jednat. Musí učinit kroky k objasnění trestného činu a usvědčení pachatele. Státní zástupce je povinen stíhat veškeré tresty, o kterých se dozví.
  • Za stejnou věc smí být dotyčný potrestán pouze jednou. Nikdo nesmí být za stejný trestný čin stíhán nebo potrestán dvakrát.
  • Obviněný nesmí být nucen poskytnout důkazy svědčící o jeho vině.
  • Orgány činné v trestním řízení musí prošetřit a objasňovat skutečnosti potřebné k usvědčení pachatele.
  • Před soudem je trestní stíhání možné pouze v případě, kdy je státním zástupcem podána obžaloba.
  • Jednání před soudy probíhá ústně. Soudní jednání je veřejné. V některých případech může soud veřejnost vyloučit.
  • Trestní řízení se vede v českém jazyce. Cizinci mají nárok na přidělení tlumočníka.
  • Orgány činné v trestním řízení (policie, státní zástupce, soudy atd.) mají povinnost navzájem si pomáhat v objasnění trestních činů.

Průběh trestního řízení

Existuje několik způsobů, jak se orgány činné v trestním řízení dozví o tom, že byl spáchán trestný čin.

  • Díky jiným státním orgánům – například daňový únik podnikatele, na který upozorní policii finanční úřad. ** **
  • Během jejich vlastní činnosti – během domovní prohlídky podezřelého z násilného trestného činu je nalezeno větší množství drog. ** **
  • Podáním podnětu k zahájení trestního řízení fyzickou osobou.

Orgány činné v trestním řízení musí tyto podněty prošetřit. V další fázi následuje podání trestního oznámení.

Trestní oznámení

Trestní oznámení je povinna přijmout kterákoliv služebna Policie České republiky nebo státní zastupitelství. Právo podat trestní oznámení má každá fyzická osoba. Osoba, která podá trestní oznámení, má právo být do 30 dnů písemně vyrozuměna o tom, jakým způsobem bylo její trestní oznámení vyřízeno.

Trestní oznámení je doručeno osobě, proti které se trestní řízení vede.  Pachateli je oznámeno, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání. V trestním oznámení musí být uvedeno, o jaký trestní čin se jedná.

Dále probíhá vyšetřování. Toto vyšetřování zpravidla provádí kriminální policie pod dohledem státního zástupce. Musí být vyhledány všechny důkazy důležité pro posouzení případu. Před skončením vyšetřování je nutné vyzvat obviněného k prostudování spisu. Obviněný je také vyzván k předložení dalších důkazů.

Na závěr přípravného řízení je státním zástupcem u příslušného soudu podána obžaloba. Obžalobu následně prozkoumá soud. Předseda soudního senátu přezkoumá spis a rozhodne, zda obviněného postaví před soud.

Soudní líčení

Nejdůležitější fází trestního řízení je hlavní soudní líčení. Hlavní líčení začíná přečtením obžaloby.

Soud v hlavním soudním líčení posoudí důvody obžaloby, zkoumá důkazy. Jsou provedeny výslechy svědků. Po té co jsou svědci vyslechnuti a veškeré důkazy prozkoumány končí fáze dokazování.

V další fázi jsou proneseny závěrečné řeči. Právo závěrečné řeči má obžalovaná a žalující strana a státní zástupce. Obžalovaný nebo jeho obhájce mluví před vynesením rozsudku vždy naposled. Má právo tzv. posledního slova.

Následuje závěrečná porada soudu a vynesení rozsudku. Rozsudek je následně vypracován písemně. Rozsudek musí obsahovat výrok, jímž se obžalovaný uznává vinným nebo se zprošťuje obžaloby. Dále výrok o náhradě škody a ochranném opatření. Součástí rozsudku je poučení o opravných prostředcích a v zákonem stanovených případech i odůvodnění.

Odvolání

Účastníci trestního řízení mají právo podat proti rozsudku odvolání. Odvolání je řádným opravným prostředkem, který může být podán proti každému rozsudku soudu prvního stupně. O odvolání proti rozsudku rozhoduje nadřízený soud.

Odvolání může podat státní zástupce, obžalovaná strana, poškozený či zúčastněná osoba. Státní zástupce může odvoláním napadnout celý rozsudek. Obžalovaný může napadnout pouze tu část, která se ho týká.  Odvolání lze podat v zákonné lhůtě osmi dnů. Tato lhůta začíná běžet dnem, kdy byl rozsudek doručen. Včas podané odvolání má odkladný účinek. To znamená, že rozsudek nenabyl právní moci a nelze jej vykonat. Každý, kdo má právo se proti rozsudku odvolat, se může tohoto práva vzdát.Odvolání se podává u soudu, kde byl rozsudek vynesen. Tento soud postoupí odvolání nadřízenému soudu.

Vykonávací řízení

Poslední fází trestního řízení je vykonávací nařízení. Hlavním cílem této fáze je výkon roszudku. Obžalovaný například nastupuje do věznice k výkonu trestu. Také může nastoupit k soudně nařízené ústavní léčbě. Touto fází trestní řízení končí.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id15610 (rodina-finance.cz#22044)


Přidat komentář