Rozvoj automobilismu

Automobil byl jeden z největších technických vynálezů. Území dnešní České republiky patřilo k místům, kde se vyráběla první vozidla. Značky Tatra a Škoda patří nepochybně k automobilové historii.

Automobil

Automobil je dnes součástí života takřka každého z nás. Historie motorismu sahá hluboko do minulosti a Češi se na něm od počátku podíleli.

Ranná historie automobilu

Historie automobilu se začala psát v 18. století, kdy vznikaly první vozidla poháněná párou. Ke konstruktérům - průkopníkům patřil James Watt a Nicolas Joseph Cugnot. 19. století přineslo zlepšení těchto vozidel, ale stále byla těžkopádná a provozně náročná. O přelomu lze mluvit až v roce 1866, kdy Nicolaus Otto vyvinul první spalovací motor. Ten své využití našel záhy u automobilů. Stalo se tak v německém Mannheimu roku 1885. Zde Karl Benz sestrojil první motorovou tříkolku. Konstrukce automobilů se však rozbíhala i jinde. Nezávisle na Benzovi sestavil své vozidlo také Gottlieb Daimler. Rudolf Diesel na konci 19. století sestrojil první vznětový motor.

Ani území dnešní České republiky nestálo při vývoji vozidel stranou. V Adamově byl v té době vyroben Marcusův automobil. Se sériovou výrobou se začalo pak v Kopřivnici, kde světlo světa spatřil Präsident. Tato továrna s původním názvem NW (Nesselsdorfer wagenbaufabriksgesellschaft) byla předchůdcem Tatry. Koncem 19. století zde byl vyroben také první nákladní automobil. I přesto, že se objevily rovněž elektromobily, auta s vznětovými nebo zážehovými motory si získaly dominantní postavení. Dalším mezníkem v jejich výrobě byl začátek pásové výroby a tím snížení pořizovací ceny vozu. Stalo se tak v USA. Tam Henry Ford spustil produkci modelu T. V Evropě k průkopníkům výroby automobilů kromě naší republiky a Německa patřily Francie a Velká Británie. Později automobilky vznikly i v Rakousku, Španělsku a Itálii.

Poválečná historie automobilu

Mnoho firem však ukončilo svou výrobu před začátkem druhé světové války. U nás tak skončila produkce značek Wikov, Z, Praga nebo Walter. V 50. letech minulého století vznikají** automobilky ve Švédsku** a ve východní Evropě. Automobilky se snaží vytvořit vozidlo dostupné širokým vrstvám. V Německu tak vzniká Volkswagen Brouk a podobné projekty jsou také ve Francii (Citroën) a ve Velké Británii (Mini). S výrobou automobilů se začíná i v Asii. První zemí s masovou produkcí je Japonsko. V 80. letech vznikají i automobilky v Jižní Koreji a v posledním desetiletí v Číně. Dnes se automobilky slučují do velkých koncernů a vznikají montážní závody takřka po celém světě.

Škoda Auto

Největším výrobcem automobilů v České republice je Škoda Auto. Jeho historie sahá do 19. století. Tehdy mechanik Václav Laurin spolu s knihkupcem Václavem Klementem zakládají malý podnik na výrobu jízdních kol – Laurin a Klement. Na přelomu století začínají s výrobou motocyklů. Roku 1905 vzniká první automobil, avšak s významnější produkcí vozidel společnost začíná až po první světové válce. Roku 1925 dochází ke spojení se strojírenským podnikem Škoda. Od té doby společnost působí pod jeho jménem.

Po druhé světové válce je převedena výroba nákladních vozidel pod značku LIAZ do Liberce a autobusů pod Karosu do Vysokého Mýta. Hlavním odbytištěm automobilové produkce se stává východní Evropa, kde se produkce vozidel teprve rozbíhá. Na západní trhy míří pouze zlomek vozů, které si získávají zákazníky především díky nízké ceně. Po revoluci v roce 1989 vedení automobilové společnosti hledalo silného zahraničního partnera. Toho našlo v německém koncernu Volkswagen a tak se Škoda Auto stává vedle VW, Audi a Seatu jeho čtvrtou značkou. Kromě české republiky se vozy Škoda montují také v Polsku, Rusku, Bosně a Hercegovině, Rusku a asijských zemích.

Tatra

Prvním výrobce automobilů na našem území však byla Tatra. Firmu založil roku 1850 Ignác Šustala. Zprvu vyráběla kočáry a bryčky. Později začala s výrobou železničních vagónů. První automobil Präsident zde byl vyroben roku 1897. Zatímco do začátku druhé světové války Tatra vyráběla vozidla pro širokou veřejnost, v dobách socialistického Československa se specializovala na nákladní vozy a luxusní limuzíny. Zatímco náklaďáky byly oblíbené v zahraničí, kde byly schopné jezdit i v extrémních klimatických podmínkách, osobní vozy byly využívány hlavně českými a slovenskými politiky a řediteli významných podniků. V současnosti je výroba omezena pouze pro armádní zakázky.

Současnost automobilu

Na světových trzích dnes dominují především evropští a američtí výrobci automobilů. Mnoho automobilek svou výrobu přesouvá do východoevropských nebo rozvojových zemí. Tak se stalo, že Hyundai vyrábí své vozy v Nošovicích, KIA v Žilině a Fiat v polských Tychách. Rozvoj motorismu klade nároky na stále větší bezpečnost vozidel a kvalitnější cesty. První dálnice už začali vznikat na počátku minulého století. První byla autostráda dei laghi v italském Miláně. Motoristické cesty s mimoúrovňovým křížením dnes najdeme ve většině vyvinutých zemí. Jejich kvalita se však v různých zemích liší.

Dálnice

V tehdejším Československu byly první projekty** rychlostních silnic** již ve 30. letech minulého století. Šlo o návrh národní silnice spojující Plzeň s Košicemi. Další varianta počítala s vybudováním dálnice napříč celým tehdejším Československem z Chebu do Chustu. První práce začaly v roce 1939 a byly prováděny na úseku Praha – Humpolec a Zástřizly – Lužná. Na fašisty zabraném území Němci ve stejné době zahajují výstavbu sudetské autostrády vedoucí z bavorského Streitau do saského Görlitz. Tato trasa byla naplánována přes Cheb, Karlovy Vary, Lovosice, Českou Lípu a Liberec.

V průběhu druhé světové války se stavělo mezi Prahou a Brnem a také z Prahy směrem na Plzeň a Lovosice. Po osvobození se v Československu nacházelo celkem 188 km dálnic. Kromě nedostavěné sudetské autostrády se jednalo se o úseky spojnic Prahy se Slovenskem a Wrocławi s Vídní. V roce 1967 se započalo s výstavbou D 1, jejíž první trasa z Prahy do Mirošovic byla předána motoristům roku 1971. Až o devět let později došlo k úplnému propojení Prahy s Brnem.

V současnosti se na území České republiky nalézá** šest dálnic**. Nejstarší dálniční spojení D 1 vede z Prahy přes Brno do Ostravy a dál k hranicím s Polskem. Komunikace D 2 spojuje Brno se Slovenskem. Dálnice D 3 má spojit Prahu a České Budějovice s Rakouskem. Zatím je na ní vystavěno pouze 17 km. D 5 napojila Prahu na německou dálniční síť a zároveň ji spojila s Plzní. Do Německa směřuje také dálnice D 8, která vede z Prahy do severních Čech. D 11 by měla po svém dokončení propojit Prahu s Hradcem Králové a dále s Polskem.

Bezpečnost silničního provozu

Pro bezpečnost silničního provozu jsou důležité spolehlivé automobily a kvalitní cesty. Také dodržování silničních předpisů a ohleduplné chování řidičů eliminuje počet dopravních nehod. Bohužel však Česká republika je podle statistik na čele zemí v počtu usmrcených na silnicích.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id15823 (rodina-finance.cz#23382)


Přidat komentář