Pivo - druhy a historie

Mnozí z nás si ve volných chvílích rádi zajdou na pivo. To si lze objednat u nás ve všech typech stravovacích zařízení. Vybírat si můžeme zpravidla z více druhů. Často takové posezení je zároveň i společenskou akcí, při které se setkáváme se známými.

Pivo je nejpopulárnějším nápojem v České republice a naše země je na prvním místě v jeho spotřebě. Statisticky vzato každý Čech vypije 160 litrů zlatavého moku ročně. Jeho výroba má u nás dlouhou tradici a právem je české pivo považováno za jedno z nejlepších na světě.

Nejstarší historie pivovarnictví

Vaření piva má dlouhou historii. Za jeho kolébku je považována Mezopotámie, kde máme doloženu první existenci tohoto nápoje již v 7. tisíciletí před našim letopočtem. Údajně pivo vzniklo náhodně, když se nedopatřením dostala voda do hliněných nádob, kde se tehdy skladovalo obilí. Protože lidem zachutnalo, začali Sumerové a Babyloňané vyrábět tento nápoj. Do rozvoje technické metody to byla záležitost žen. Protože Sumerové v té době ještě neznali chmel, používali k výrobě piva ječný chléb a slad, který nechávali kvasit ve velkých džbánech. Aby docílili hořké chutě, přidávali zelenou hořčici a sezamová semínka nebo využívali pražení chleba v horkém popelu. Teprve po objevení sladu vznikaly různé druhy piva. To se však tehdy nefiltrovalo a proto obsahovalo mechanické částice a nebylo čiré. Později se výroba rozšířila do starověkého Egypta, kde se slad získával z ječmene a jako náhradu za chmel byla použita pšenice. V antickém období popularita piva postupně upadala a pouze germánské a vikingské kmeny ve větší míře pili tento nápoj. Ten se požíval teplý, obsahoval více alkoholu a byl podobný dnešním našim ležákům. Při výrobě piva byla poprvé využita rozdílnost v teplotách tání vody a alkoholu tzv. vymrazování.

Výroba piva ve středověku

První zmínky o vaření piva v českých zemích pocházejí z 10. století. O 100 let později se za knížete Břetislava začíná pěstovat chmel. Z piva se v té době připravovaly různé pokrmy – omáčky, polévky nebo kaše. Se zakládáním nových královských měst ve 13. století dochází k rozvoji řemeslné výroby piva. Ta získávala várečná a mílová práva, která později mohla získat i poddanská města. Vznikají první sladovnické cechy, což má za následek zvýšení kvality výrobků. V té době se české pivo dostává i na dvory jiných evropských panovníků. V pivovarnictví viděli bohatí měšťané dobrou investici a proto na přelomu 14. a 15. století ve velké míře zakládali městské pivovary.  Ty spolu se šlechtickými a církevními výrobnami piva prožívají rychlý rozvoj. Český sládek František Ondřej Poupě zavádí v 18. století reformy ve výrobě sladu a piva. Nabádal výrobce k používání výhradně ječného sladu a úpravě dávkování chmele. Tím bylo dosaženo světlejší barvy tohoto nápoje. Poupě rovněž založil v Brně** pivovarnickou školu**. Ta byla první tohoto druhu v Evropě a učili se na ní jak čeští, tak zahraniční zájemci.

Moderní dějiny piva

Pro moderní dějiny piva je velkým mezníkem vydání díla Studie o pivu. V něm jeho autor Louis Pasteur popisuje filtraci a pasterizaci. 19. století bylo obdobím vzniku nových pivovarů. V Plzni je založen roku 1842 Měšťanský pivovar předchůdce dnešního Prazdroje. Ten se specializoval na výrobu spodně kvašených piv. Tato metoda se odsud rychle šířila i do jiných českých, moravských a slezských pivovarů. České pivo bylo s úspěchem prodáváno na zahraničních trzích. Po vzniku Československa se 60 % pivovarnické výroby tehdejšího Rakousko – Uherska nacházelo na jeho území, avšak mnoho pivovarů bylo ve špatném stavu. Druhá světová válka znamenala omezení produkce. Mnoho výrobců již po roce 1945 neobnovilo svou činnost. V socialistickém Československu byla výroba centralizována. Vzniklo deset nových pivovarů, avšak osm z nich bylo na území Slovenska. I v této době bylo české pivo oblíbené v cizině a bylo exportováno i do západních států. Po společenských změnách v roce 1989 řada výrobních závodů ukončila výrobu nebo přešla pod zahraniční majitele. V dnešní době sedm největších pivovarů vyrábí 84 % naší produkce piva. K nejznámějším patří Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Staropramen a Královský Pivovar Krušovice.

Dělení piva

V současnosti se setkáváme s mnoha druhy piva. Ty lze rozdělit do tří základních skupin.** Výčepní piva** jsou vyráběna z ječných sladů s extraktem původní mladiny do 10 %. Jde o nízkoalkoholické nápoje. U ležáků se extrakt původní mladiny pohybuje mezi 11 – 12,5 %. Tato piva již jsou silnější. Největší obsah alkoholu mají piva speciální. U nich je extrakt původní mladiny nad 12,5 %. Podle barvy nápoje rozlišujeme světlé, polotmavé, tmavé a řezané typy.

Produkty spontánního kvašení

Výroba piva je v jednotlivých oblastech odlišná. V Nizozemí, Belgii a Francii jsou typické nápoje vzniklé spontánním kvašením. To proběhne pomocí zbytků v sudech z předchozí várky. K nejznámějším takto vyráběným pivům patří Lambik, Gueuze, třešňový Kriek, malinový Frambozen a Faro.

Svrchně kvašená piva

Svrchně kvašená piva vznikají kvašením mléčných a octových bakterií. Tento proces trvá tři až čtyři dny. Vznikající kvasnice jsou poté sbírány a zkvašená mladina ukládána do sudů, kde dozrává až několik měsíců. Takto jsou vyráběna pšeničná piva, stouty, portery, trappisty a ale.

Spodně kvašená piva

Spodně kvašená piva vznikají při nižších teplotách. K jejím neznámějším představitelům patří plzeňské typy – Pilsener. Mají výraznější chmelovou chuť oproti jiným pivním druhům. Plzeňské pivo českého stylu je mok zlatavé plné barvy, středně hořké chuti a výrazného aroma. V Německu je tento typ díky dobrému prochmelení více hořký a mívá slámové zbarvení. Plzeňská piva jiných evropských výrobců jsou sladší a k jejich výrobě může být použit i jiný než ječný slad. Mezi další spodně kvašená piva náleží silný ležák Bock, servírovaný ohřátý na teplotu kolem 9 °C, o něco slabší, ale také ohřívaný Märzen a bavorské typy.

Nealkoholické pivo

Po druhé světové válce se začalo s výrobou nealkoholického piva. První pokusy byly ve Švýcarsku a Německu. K odstranění alkoholu se využívala vakuová filtrace. Dnes existují dva hlavní způsoby výroby. U první odstraňujeme alkohol už během výroby například zkvašováním sladiny s nízkým obsahem sacharidů, ředěním nezkvašeným pivem nebo imobilizací kvasinek. V druhém případě je původní alkoholické pivo přeměňováno na nealkoholický nápoj. K tomu se využívají různé druhy destilace, reverzní osmóza nebo dialýza. V České republice nastal rozvoj produkce nealkoholického piva teprve v 70. letech. Prví výrobky se jmenovaly PITO (zkratka názvu Pivo a auTO) a byly určeny řidičům.

Pivo na našem trhu

Česká republika leží v tzv. pivní oblasti, kde ve spotřebě alkoholických nápojů převažuje pivo. Podobná situace je i v Německu, Rakousku nebo zemích Beneluxu. Východní Evropa je známá jako oblast vodky, na jihu našeho kontinentu je nejoblíbenější víno. Obchodní řetězce nabízejí bohatý výběr domácích piv a nechybí v nich často ani zahraniční produkce zastoupená hlavně slovenskými a polskými výrobky.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id15821 (rodina-finance.cz#23355)


Přidat komentář