Čajovna - čaje ze všech koutů světa

Čajovna je veřejné místo, kam se chodí pít čaj. Tento termín se ale také používá pro zvláštní domácí místnosti nebo domky určené k pití čaje například v Japonsku. Nedílnou součástí čajoven jsou také vodní dýmky.

Z historie čajoven

První čajovna se na českém území objevila už v roce 1908, kdy cestovatel** Joe Hloucha** založil spolu** se svým bratrem** na pražském výstavišti japonskou čajovnu. Nicméně** hlavní rozmach čajoven přišel až po roce 1989**. Tehdy vznikají první čajovny v dnešní podobě, tedy většinou tichá místa s tlumeným osvětlením, kde se za doprovodu nejčastěji meditativní hudby, hudby New Age nebo world music pijí nejen čaje, ale také jihoamerické maté nebo africký rooibos.

Obecně lze říct, že čajovny se snaží vždy navodit pocit intimního a zabydleného prostředí. Snaha vytvořit pro návštěvníky „obývák někde jinde“ je typická. Nedílnou součástí čajoven jsou typické polštáře na sezení na podlaze.

Odráží se to kupříkladu ve způsobu, jakým je používáno osvětlení – to je často velice jemné nebo tlumené. Stejně je tomu i s vnějším světlem. Jen málo čajoven má velká prosklená okna bez záclon.

V českých čajovnách se často podávají malá jídla a téměř vždy se jedná o nekuřácké prostory (s výjimkou vodních dýmek).

V současnosti je v Česku více než tři sta čajoven. Koncentrace čajoven na českém území je v současnosti nejvyšší na světě.

Čínské čajovny

V Číně se v čajovnách odjakživa** odehrával veškerý společenský život**. Čajovna byla vždy jakýmsi zrcadlem čínské společnosti.

V čínských čajovnách, nebo spíše čajových teráskách (čajovny nebyly situovány do uzavřených místností nebo sklepů), bychom marně hledali oázu klidu pro meditaci. Hromadně a hlasitě se tu debatovalo na všechna témata, jaká jen Číňany napadla. Dokonce i za války, kdy bylo na všech veřejných (mnohdy i soukromých) místech trestné mluvit o „věcech státu“, se nesly čajovnami ostré kritiky.** Byly centrem konání různých představení, slavných čajových soutěží, utkání řečníků a podobně.**

Po válce se však začaly zvyky ubírat jiným směrem. Čína se více otevřela západním vlivům, to způsobilo částečný útěk od čajoven k hospůdkám, kavárnám a hernám. Dnes už se nedá říci, že by byly čajovny centrem veškerého dění. Jejich obliba sice oproti dřívějším časům klesla, a přece si dodnes ponechaly své typické kouzlo a vytříbené způsoby přípravy čajů.

Základní pravidla při přípravě čaje

To základní je samozřejmě** vhodné nádobí**. Nutno předeslat, že žádné čajové nádobí se** nemyje v saponátech a jiných chemických čistících prostředcích**, dokud to není opravdu ta poslední možnost. Sami časem poznáte, že se to negativně projeví na chuti čaje. Nádobí je vhodné oplachovat pouze teplou vodou, nádobí se tím dezinfikuje, odmašťovat jej není třeba, čaj sám o sobě obsahuje povrchově aktivní látky.

Na stěnách používaného čajového nádobí můžeme spatřit** čajovou patinu**, vypadá jako jakási špína, ale jsou to jen usazeniny čaje, nemá žádnou chuť ani vůni, vydrhnout se dají hadříkem či ručně a vůbec nijak neškodí. Čajové nádobí prostě patina provází.

Chuť čaje ovlivňuje jeho příprava

Chuť čaje** určuje do značné míry také voda**, ze kterého ji připravujeme. Nejlepší voda je voda pramenitá, ze studně dobrá. Pramenitá voda bývá dobrá i z PET láhve, nakonec i voda z vodovodu je přijatelná, ale kvalita nálevu je pak nepředvídatelná. Vařit ji v rychlovarné konvici je pohodlné a praktické, voda tím nijak zvláště netrpí. Vařit vodu v kovové nádobě je tradiční způsob, vhodná je již "zajetá" konev, voda se však nesmí vařit příliš dlouho, nenávratně se totiž mění. "Omladit" ji lze trochou čerstvé vody. U drtivé většiny zelených čajů se nepoužívá vařící voda. Pro tyto čaje se nechá voda zchladnout nebo se naředí vodou studenou. Dokonce se ani nemusí nechat projít varem.

Výběr vhodného čaje** **

Nyní po nádobí a vodě, je nezbytný ještě** samotný čaj**. Samozřejmě, pít se dá i horká voda, ale to jaksi není ono.** Pro začátek úplně postačí nějaký sypaný čaj střední kvality, nearomatizovaný, s větším, nepříliš zlomkovitým listem, zelený nebo černý, záleží na osobním vkusu. Sehnat se dá většinou v každé čajovně, existují i speciální obchody s čajem.**

Součást čajoven - vodní dýmka

Vodní dýmka, slangově vodárna, vodnice, šíša (v zemích západní Afriky taktéž nargila) pochází původně z Indie, později se rozšířila do Arábie a je oblíbená zvláště na Středním východě, v Asii a v severní Africe. Oblíbená je rovněž v Evropě a Severní Americe. Toto zařízení používané ke kouření, funguje na principu filtrace a ochlazování kouře přes vodní filtr.

Jako kuřivo se ve vodní dýmce používá tabák smíšený s melasou a oleji, který je vlhký a mazlavý a při hoření silně dýmá. Tabák se dodává v mnoha příchutích. K zapalování tabáku slouží doutnající uhlík vyjmutý z ohniště nebo rychlozápalné dřevěné uhlí, které se používá také při pálení vonných bylin, dřev či kadidla. Doba kouření dýmky je přímo odvislá od doby, po kterou uhlík hoří; u rychlozápalného kolem 45 minut, u uhelných briket kolem 90 minut a u kokosových i 120 minut. Speciální vodní dýmka určená ke kouření marihuany, která se od té tabákové výrazně liší, se nazývá bong.

Velikost vodní dýmky se může pohybovat od 15 cm (nefunkční exempláře zejména pro turisty) až po 2 metry (varianta pro více kuřáků). Běžná velikost je zhruba 70 cm. Existují i varianty, kdy z jedné dýmky vede až 6 šlauchů, což umožňuje kouřit až 6-ti lidem najednou.

Vodní dýmky bývají často** velmi zdobné** a díky tomu i cenově značně rozdílné. I nejlevnější exempláře mívají alespoň zdobný šlauch. Ty nejdražší mají jemné tepání těla, tácku a kleštiček a složitě malovanou a tvarovanou karafu.

Tradice

V minulosti bylo kouření vodní dýmky výsadou mužů. S rozšířením vodních dýmek do Evropy a Ameriky došlo k zrovnoprávnění. V Česku se vodní dýmky kouří často v čajovnách, kde je jinak kouření většinou zakázáno.

Kouření vodní dýmky v Česku

Vodní dýmka se v Česku kouří převážně v čajovnách a ve větším počtu lidí. Jednu dýmku tedy může kouřit i několik lidí, to z kouření dělá určitý rituál. Kuřáky jsou především mladí lidé, častokrát mladší než 18 let. I díky vodním dýmkám jsou v ČR čajovny nejpopulárnější v celé Evropě.

Škodlivost vodní dýmky

Často diskutovaná je škodlivost vodní dýmky v porovnání s cigaretami, v tomto ohledu se o objasnění situace postaral výzkumný tým z Americké University v Bejrůtu (American University of Beirut/AUB) a University Svatého Josefa (St. Joseph University in Beirut/USJ. výzkumy ukázaly, že kouř z vodní dýmky obsahuje velké množství chemických látek, které můžeme nalézt ve škodlivém cigaretovém kouři. Výsledky popírají že by vodní dýmka byla zdravotně nezávadná.

Závěrem k čajovnám**

**

Pravdou je, že čajovna je místo, kde se soustřeďují zajímaví lidé. Proto neseďte doma a utíkejte do nejbližší čajovny, popovídejte si s těmi zajímavými lidmi a dejte si tam šálek výborného čaje a kdo ví, třeba se také necháte zlákat vodní dýmkou.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id15624 (rodina-finance.cz#22160)


Přidat komentář