Zdravotní pojištění - základní informace

Zdravotní pojištění je jedno z povinných pojištění, které musí mít každý, kdo má v ČR trvalý pobyt. Jedná se o pojištění, díky kterému můžete jít k lékaři a počítat s tím, že si zdravotní péči nehradíte plně ze svého.

Veřejné zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění slouží k úhradě zdravotní péče, která je poskytnuta pojištěnci na území České republiky ( za přesně definovaných podmínek případně i v zahraničí ) za účelem zachování nebo zlepšení jeho zdravotního stavu. Toto pojištění je jedním ze zákonných pojištění, tzn. lidé musí být povinně ze zákona pojištěni. Upravuje jej zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a ostatní související zákony.

Kdo je pojištěn

Pojištěnci veřejného zdravotního pojištění jsou lidé, kteří mají na území ČR trvalý pobyt nebo jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zde má sídlo či trvalý pobyt. Toto pojištění tedy vzniká dnem narození, získáním trvalého pobytu či ve chvíli, kdy se zahraniční osoba stane zaměstnancem místního zaměstnavatele.

Kdo pojistné platí

Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění platí někteří pojištěnci, zaměstnavatelé a stát. Aby pojistné platil pojištěnec, musí být buď zaměstnancem, osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen OSVČ) nebo osobou bez zdanitelných příjmů (ženy v domácnosti, osoby nezaměstnané, které nejsou evidované na úřadech práce a podobně). Zaměstnavatel platí část pojistného za svého zaměstnance a stát platí za státní pojištěnce, kterými jsou např. děti, studenti, evidovaní uchazeči o zaměstnání či osoby pobírající rodičovský příspěvek apod.

Způsob výpočtu pojistného

Každý poplatník počítá pojistné dle odlišného způsobu. Zde si představíme všechny, abyste mohli najít tu skupinu, do které spadáte. Princip výpočtu pojistného je ale pro všechny shodný: je nutné stanovit vyměřovací základ a vynásobit jej sazbou pojistného. Pro všechny poplatníky také platí to, že vypočtené pojistné se zaokrouhluje nahoru na celé koruny. Výpočet se však liší rozdílným stanovením vyměřovacího základu a někdy procentní sazbou.

Rozhodné období

Rozhodné období je doba, za kterou se zjišťuje vyměřovací základ pro výpočet pojistného. U OSVČ je tímto obdobím kalendářní rok a u ostatních (zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby bez zdanitelných příjmů a státní pojištěnci) kalendářní měsíc.

Výpočet pojistného zaměstnance a zaměstnavatele

Zaměstnanec a zaměstnavatel používají při výpočtu vyměřovacího základu stejnou metodu. Výše pojistného se liší až sazbou. Vyměřovací základ se stanovuje měsíčně a počítá se jako úhrn příjmů zaměstnance ze závislé činnosti a funkčních požitků (dle zákona o daních z příjmů). Zjednodušeně řečeno, jedná se o mzdu či plat. Sazba, která činí všeobecně 13,5 % se mezi zaměstnavatele a zaměstnance dělí. Zaměstnanec platí jednu třetinu (4,5 %) a zaměstnavatel dvě třetiny (9 %). Je nutné zmínit, že zaměstnanec je sice poplatník, ale není plátce (tzn. je povinen pojistné zaplatit, ale neodvádí jej). Plátcem pojistného za zaměstnance je zaměstnavatel.

Minimální a maximální vyměřovací základ

Minimálním měsíčním vyměřovacím základem zaměstnanců (a zaměstnavatelů) je minimální mzda, která je v současnosti 8 000 Kč. Znamená to, že pokud jsou zaměstnancovy příjmy měsíčně menší než 8 000 Kč, je pojistné počítáno právě z minimální mzdy. Toto pravidlo se nevztahuje např. na zaměstnance, kteří jsou současně státními pojištěnci či na zaměstnance, kteří jsou zároveň OSVČ a odvádějí z této činnosti zálohy na pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro OSVČ. Tito lidé pak odvádějí pojistné ze skutečného příjmu.

Maximálním ročním vyměřovacím základem je 72 násobek průměrné mzdy (ta se každým rokem mění, pro rok 2010 je stanovena ve výši 23 709 Kč). Pokud by souhrn měsíčních vyměřovacích základů v daném roce přesáhl tento maximální vyměřovací základ, pojistné se z této přesahující částky již neodvádí (ani zaměstnanec ani zaměstnavatel )

Výpočet pojistného OSVČ

U OSVČ se vyměřovací základ počítá ročně, a to jako polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji (samozřejmě v případě, že je tento rozdíl kladný). Jedná se o příjmy z podnikání a jiné výdělečné činnosti podle zákona o dani z příjmů a výdaje na dosažení, zajištění a udržení  těchto příjmů. Z tohoto vyměřovacího základu se pak vynásobením 13,5 % vypočítá výše pojistného.

Minimální a maximální vyměřovací základ

Určení minimálního základu u OSVČ je o trochu složitější než u zaměstnanců. Jedná se o polovinu průměrné měsíční mzdy (23 709 Kč) vynásobené 12. Pokud by vyměřovací základ byl nižší než toto minimum, odvádí se pojistné právě z minimálního základu. Opět jsou uvedeny osoby, na které se minimální základ nevztahuje, jedná se např. o OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci a ze zaměstnání odvádí pojistné alespoň z minimální mzdy a OSVČ, za které platí pojistné zároveň stát.

Maximálním vyměřovacím základem je opět 72 násobek průměrné měsíční mzdy.

Výpočet pojistného u ostatních

Měsíčním vyměřovacím základem u osob bez zdanitelných příjmů je minimální mzda, tedy 8 000 Kč. Z této mzdy se pak počítá 13,5 %.

U státních pojištěnců se vyměřovací základ dříve počítal jako 25 % ze všeobecného vyměřovacího základu, který byl stanoven nařízením vlády. V roce 2010 již vláda stanovila částku přímo, a to ve výši 5 355 Kč. Z této částky se pak vynásobením 13,5 % počítá pojistné.

Odvod pojistného

Pojistné se odvádí do rozpočtů zdravotních pojišťoven, u kterých jsou pojištěnci registrovaní. Jen u státních pojištěnců se pojistné odvádí na zvláštní účet zdravotního pojištění u Všeobecné zdravotní pojišťovny, která jej pak odvede na účty zdravotních pojišťoven jednotlivých pojištěnců.

Odvod zaměstnavatele

Zaměstnavatel odvádí měsíčně jak pojistné placené zaměstnancem tak pojistné, které platí sám za svého zaměstnance. Toto pojistné se odvádí od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. V této souvislosti je nutné zmínit, že zaměstnanec je povinen při změně zdravotní pojišťovny nahlásit tuto změnu do 8 dnů, aby jej mohl zaměstnavatel odhlásit a přihlásit u nové pojišťovny.

Odvod OSVČ

OSVČ odvádějí měsíčně zálohy na pojistné od 1. dne měsíce do 8. dne následujícího měsíce, za který se pojistné odvádí. Tyto zálohy se stanovují z vyměřovacího základu minulého roku. Zálohy nemusí v první roce odvádět OSVČ, které jsou zároveň státními pojištěnci nebo ty, které jsou zároveň zaměstnanci a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejich příjmů. Pojistné pak doplácejí do 8. dnů po podání daňového přiznání za předchozí rok. Ostatní OSVČ v prvním roce podnikání odvádí minimální zálohy (pokud sami nechtějí odvádět vyšší) a pojistné také následně doplácejí.

Odvod ostatních poplatníků

Osoba, která nemá zdanitelné příjmy odvádí měsíční pojistné na účet zdravotní pojišťovny, u které je registrovaná. Lhůta je opět od 1. dne měsíce do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Za státní pojištěnce odvádí pojistné Ministerstvo financí ČR, a to do 20. dne předchozího měsíce, za který se pojistné odvádí.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id14995 (rodina-finance.cz#20590)


Přidat komentář