Vývoj dětské kresby

Kreslení je pro děti velmi důležitou a přirozenou aktivitou. Pomocí kresby může dítě dospělým sdělit mnohé věci, které by nedokázalo verbalizovat. A tak se kresba stává důležitým diagnostickým prostředkem.

Dětská kresba je výbornou cestou k poznání dětské psychiky. Výtvarný projev se společně s pohybem řadí mezi hlavní aktivity v dětském věku. Dětská kresba nabízí dítěti možnost, jak se vyjádřit neverbálním způsobem a znázornit svá přání, obavy, pocity nebo představy. A tak se součástí mnohých diagnostik stává právě diagnostika produktů činnosti (dětská kresba apod.). Dětská kresba nám toho může říct spoustu o vývojové úrovni dítěte. Dětská kresba nám dále dává informaci o úrovni senzomotorického vývoje a zrakovém vnímání dítěte. Kresba poskytne zkušenému odborníkovi informace o tom, jaké je citové prožívání dítěte a jaký je postoj dítěte k jiným osobám. Během vývoje dítěte prochází kresba několika stádii.

Vývoj dětské kresby

Vývoj dětské kresby prochází následujícími stádii: stádium črtací experimentace, stádium prvotního obrazu, stádium lineárního náčrtu, stádium realistické kresby, stádium naturalistické kresby.

Stádium črtací experimentace

Toto stádium začíná před druhým rokem dítěte. Dítě bere do ruky tužky a čmárá na papír. Pohyb vychází z celého ramenního kloubu a až později z kloubu zápěstního. Celý pohyb je málo koordinovaný a není zde cíl přesně něco nakreslit.

Stádium prvotního obrazu

Toto stádium začíná po třetím roce života dítěte. Dítě v tomto období začíná spojovat** kresbu** s určitým významem. Dítě je v tomto období také schopno zopakovat již ztvárněnou kresbu.

Stádium lineárního náčrtu

Stádium lineárního náčrtu se objevuje okolo čtvrtého roku věku dítěte. V tomto období je kresba zaměřena především na člověka. Při kresbě se dítě řídí především subjektivním pocitem a ne realitou. Dítě kreslí především z představy to, co se mu líbí a je mu blízké. Důležité a oblíbené věci jsou velké a barevné.

Stádium realistické kresby

Stádium** realistické kresby** u dítěte nastupuje mezi pátým a šestým rokem. V tomto období dochází k oddělení zážitku od reality. Ale i nadále dítě kreslí podle své představy a ne podle reality. Kresba se v tomto období stává dvojdimenzionální.

Stádium naturalistické kresby

Po desátém roce dítěte přichází stádium naturalistické kresby. Dítě v tomto období začíná kreslit podle toho, jak se mu předmět skutečně jeví. Kresba se v tomto období stává propracovanější, kresba je perspektivní, zachycuje prostor a pohyb. U dětí se mezi desátým a jedenáctým rokem dostavuje krize kresebného projevu. U dítěte dochází k nárůstu kritika a kresba se mu zdá nedokonalá.

Vývoj kresby lidské postavy

Ve středu zájmu** dítěte** je nejdříve člověk, proto se také lidská postava stává častým námětem kresby. S kresbou lidské postavy se setkáváme nejdříve mezi třetím a čtvrtým rokem věku dítěte. První obraz člověka vychází z oválného tvaru. Ovál hlavy ohraničuje prostor, kde jsou důležité lidské znaky jako oči, ústa, nos a vlasy. K oválu dítě často připojí také vertikální čáry. Tento typ kresby se označuje jako hlavonožec. Stádium hlavonožce nebo také stádium univerzálních postav se u dětí objevuje mezi třetím až čtvrtým rokem věku dítěte.

Přibližně okolo pěti let přechází dítě z lineárního znázornění lidské postavy k dvojdimenzionálnímu znázornění. Proporce hlavy a trupu, délka a připojení končetin nejsou stále v souladu. Trup je stále zobrazován menší než hlava. Hlava má pro dítě stále největší význam. Další vývoj kresby lidské postavy přichází okolo šestého roku věku dítěte. V tomto období dochází k zdokonalení kresby lidské postavy, paže jsou nasazeny na trup a hlava je pokryta vlasy. Kresba je stále montovaná. Dochází k nárůstu detailů (uši, vlasy, oděv). Sedmý rok je spojen k zpřesnění proporcí kresby lidské postavy. Objevuje se krk, dítě věnuje větší pozornost kresbě oblečení a účesu. V osmém roce kresba postavy přechází do profilu. V devíti letech se dítě snaží zachytit pohyb. Kresba dítěte v desíti a jedenácti letech se vyznačuje snahou dítěte zachytit perspektivu, objevuje se také stínování a tvarování.

Diagnostika dětské kresby

Jak již bylo výše zmíněno, dětská kresba nám může poskytnout mnohé informace o dítěti. Z kresby můžeme pozorovat vývojovou úroveň dítěte. Děti kreslí v určitém věku vždy podobným způsobem. Porovnání dětské kresby s „normou“ nám tak může pomoci odhalit zvláštnosti v osobnosti dítěte, nerovnoměrnost nebo odchylky ve vývoji. Dále můžeme z kresby získat informace o úrovni jemné motoriky a grafomotoriky dítěte. Grafomotrika je chápána jako soubor psychických činností, které jedince vykonává při psaní a kreslení. Jemnou motoriku můžeme pozorovat při činnostech jako je navlékání korálků nebo jiné aktivity, které vyžadují přesnou práci rukou. Při kreslení pozorujeme, jak dítě drží tužku, jaký vytváří tlak na tužku, jak je kresba přesná a podobně. Zrakové a prostorové vnímání se odráží také v kresbě dítěte.

Odlišnosti v kresbě neurotických dětí

U neurotických dětí se projevují v kresbě podobné znaky. V kresbě můžeme pozorovat transparentnost. Postavy jsou umístěny do dolního rohu. Kresba lidské postavy je charakteristická tím, že chybí důležité části těla. Linie jsou nejisté, často překreslované, obtahované a mnohokrát opravované.

Kresba dětí s ADHD

Také u dětí s poruchami pozornosti můžeme pozorovat typické znaky v kresbě. Tyto děti často mění tlak na tužku. Kresba lidské postavy se často vyznačuje dlouhými končetinami, nepřiměřeně velkou hlavou, dlouhým krkem, každá končetina může být jinak dlouhá. Dále mohou být nesprávně připojené ruce, šikmý sklon postavy, zdvojené, přerušované a roztřesené čáry.** **

Kresba jako diagnostika školní zralosti

Při zápisu dětí do první třídy se také využívá k diagnostice školní zralosti kresba lidské postavy. Kresba lidské postavy je součástí Jiráskova orientačního testu školní zralosti. Kresba mužské postavy musí splňovat určité podmínky.

Kresba a emoce dítěte

V dětské kresbě můžeme pozorovat pocity, které dítě prožívá. Dítě nedokáže své emoce verbalizovat a tak se stává kresba způsobem, jak se plně vyjádřit. Psychologové mohou využít např. kresbu začarované rodiny. Dítě má za úkol nakreslit celou rodinu v podobě zvířat. Zkušený psycholog pak může pozorovat, jaké jsou vztahy v rodině.

Dětská kresba a povaha dítěte

Z kresby můžeme také vypozorovat, jaké jsou povahové rysy dítěte. Introverti často zobrazují emotivní zážitky a menší počet detailů. Extroverti často zachycují přesně detaily,** kresba extrovertů** je realistická a má mnoho detailů. Povahu dítěte můžeme také zhodnotit podle barevnosti obrazu. U extrovertů převažuje velké množství barev. Introverti ke kresbě pomáhají spíše méně barev. Diagnostikovat dětskou kresbu by měli především profesionálové s dostatkem zkušeností. Diagnostika dítěte nemůže být založena pouze na kresbě. Kresba slouží pouze jako doplňkový diagnostický materiál. Vždy je nutné znát i další informace ohledně dítěte (sociální a kulturní zázemí apod.). V případě, že pozorujete v kresbě vašeho dítěte zvláštnosti, obraťte se na profesionálního psychologa, který má zkušenosti v oblasti dětské kresby.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id14795 (rodina-finance.cz#23367)


Přidat komentář