Koktavost a vše o ní

Koktavost nebo také balbuties, každý z nás si pod tímto představí člověka, který má velké problémy v mluvním projevu. Jaké jsou příčiny této narušené komunikační schopnosti a jaké jsou možnosti terapie?

Koktavost nebo také balbuties je typ narušené komunikační schopnosti, o kterém se můžeme dočíst už v nejstarších historických pramenech. První záznamy o koktavosti se objevují už v roce 2 000 př. n. l. a to v Egyptských hieroglyfech. Také Hippokrates navrhuje způsoby, jak se zbavit koktavosti. Podle něj je vhodné změnit klima, pobývat v teplé a suché zemi a dodržovat klidový režim. Hippokrates předpokládá, že je koktavost zapříčiněna suchostí jazyka. Později Aristoteles přichází s tvrzením, že koktavost je zapříčiněna nepoměrem mezi myšlením a řečí. V 11. století přichází perský lékař Avicena s důležitostí dechových cvičení. Zajímavou terapii koktavosti vymyslel Francis Bacon v 17. století, doporučuje mírné pití vína, protože je podle něj příčina koktavosti suchý jazyk. V minulosti také existovaly snahy léčit koktavost chirurgickým zásahem. V roce 1841 se Duffenbach snaží o léčbu koktavosti přetětím jazykové uzdičky.

Příčiny koktavosti

Odhalit příčinu koktavosti se zatím nepovedlo. Existuje řada teorií, které vysvětlují** vznik koktavosti**. Tímto problémem se zabývají odborníci z oboru psychologie, lékařství, logopedie a jiných oborů. U nás se často dává přednost teorii, že koktavost vzniká na základě dispozice a traumatu. V minulosti byla koktavost chápána jako neuróza (neuróza je definována jako duševní porucha, která se projevuje stavy úzkosti a emoční tísně). Koktavost byla v minulosti popisována jako neuróza řeči, spastická koordinační neuróza nebo trýznivá neuróza. Výzkumy však později ukázaly, že u mnoha balbutiků může být příčina orgánová, což se vylučuje s funkční příčinou neuróz. Vysvětlení příčin koktavosti je ve většině případů založeno na dědičnosti, sociálním prostředí, psychických procesech, orgánových odchylkách nebo jiných typech narušené komunikační schopnosti.

Koktavost a dědičnost

Za nejčastější příčinu koktavosti se považuje** dědičnost.** Dědičnost se jako příčina odhaduje ve 40 – 60%. Zatím však nedokážeme určit, co přesně se dědí (orgánové odchylky, dispozice). Koktavost je 2x častěji přenášena matkou než otcem.

Koktavost a sociální prostředí

Vznik koktavosti může být podmíněn** nepříznivými vlivy sociálního prostředí** (neurotizace v domácím prostředí, ve škole, v zaměstnání). Známá je také teorie Johnsona, který přichází s předpokladem, že koktavost je výsledek vlastní diagnózy. Okolo 3 roku věku dítěte se objevují tzv. vývojové dysfluence v řeči. V tomto období dochází k tak prudkému rozvoji řeči, že se u některých dětí může objevit opakování hlásek, slabik, slov a zarážky v řeči. Projevy jsou však přirozené a postupně odezní. Pokud bude vývojová dysfluence (fyziologická iterace) diagnostikována jako koktavost a rodiče budou dítě na zadrhávání v řeči upozorňovat, může vzniknout skutečná koktavost. V diagnostice je však velice těžké odlišit fyziologické iterace od počáteční koktavosti.

Příznaky koktavosti

Koktavost se projevuje narušením plynulosti řeči. V řečovém projevu člověka s koktavostí můžeme zaznamenat repetice (opakování části slov, opakování celých slov – dříve označovány jako klony), prolongace (prodlužování hlásek, slabik, dříve označovány jako tony), slovní vmetky (hm, ano), tiché pauzy (nápadně dlouhé pauzy v řečovém projevu). Koktavost také doprovází narušené koverbální chování. Narušené koverbální chování znamená mimovolní pohyby, souhyby artikulačních orgánů, souhyby končetin atd. Narušeno je také dýchání, objevují se nádechy uprostřed slov. U většiny balbutiků se vyskytuje úzkostnost, ostýchavost, projevy nesmělosti. Psychická tenze se zvětšuje v náročných komunikačních situacích (zkoušení, výstup na veřejnosti, komunikace s cizím člověkem).

Výskyt koktavosti

Koktavost postihuje osoby všech věkových skupin, osoby všech národů a také se vyskytuje v celé historii lidstva. Podle Schneidera se koktavost objeví u 5% celé populace, ale pouze u 1% populace se vyvine v koktavost chronickou. Koktavost postihuje častěji muže než ženy, přibližně 3x více. Až v 90% vzniká koktavost v předškolním věku.

Terapie koktavosti

Stejně tak jako existuje velké množství teorií příčin koktavosti, existuje i velké množství terapeutických postupů koktavosti. Když neznámě příčinu koktavosti, nemůžeme ani použít terapeutickou metodu, která by koktavost plně upravila. V logopedické terapii se tak používají metody na potlačení příznaků koktavosti. V logopedické terapii koktavosti je důležité usilovat o redukci symptomů koktavosti a snížení komunikačních bariér. Terapie koktavosti můžeme rozdělit na přímé a nepřímé.

Nepřímé terapie koktavosti

Nepřímé terapie koktavosti jsou založené na ovlivnění sociálního prostředí jedince a osobnosti jedince s koktavostí. Okolí jedince s koktavostí musí být poučeno o tom, jak reagovat na neplynulosti v řeči jedince a jak vytvářet harmonické prostředí, v kterém se jedince bude cítit dobře. Tyto terapeutické techniky se používají často u dětských klientů.

Přímé terapie koktavosti

Přímé terapie koktavosti se zaměřují na mluvní projev osoby s balbuties. Tyto terapie koktavosti se snaží o eliminaci symptomů koktavosti v řeči. Přímé terapie koktavosti nachází své uplatnění u dospělých balbutiků.

Terapeutický plán koktavosti

Terapeutický plán musí být vždy přizpůsoben každému klientovi zvlášť. Terapie musí respektovat zvláštnosti a potřeby každého klienta s koktavostí. Logopedická péče u dětí s koktavostí je zaměřena na úpravě denního režimu a sociálního zázemí. V případě počáteční (incidentní) koktavosti se nedoporučuje dítě na neplynulosti v řeči upozorňovat. Rodiče by dětem neměli říkat, ať zpomalí, řeknou to znova a podobně. Fixovaná koktavost, která se vyskytuje ve školním věku a také chronická koktavost u dospělých osob vždy vyžaduje pravidelné návštěvy logopeda.

Jak komunikovat s osobou s koktavostí

V případě, že komunikujeme s dítětem, u kterého se objevuje zadrhávání v řeči, se doporučuje následující:

  • Když dítě mluví, posloucháme pozorně. Sledujeme dítě a zajímáme se o to, o čem mluví.
  • Dospělý by měl při mluvení používat pomalé tempo řeči a prodlužovat přestávky mezi jednotlivými větami.
  • Snažíme se redukovat počet otázek, které dítěti klademe.
  • Dítěti poskytujeme dostatek času na odpověď a komunikaci vůbec.
  • Pozorujeme situace, ve kterých se u dítěte objevují neplynulosti v řeči. Nenásilně dítě podněcujeme ke komunikaci.
  • Snažíme se o redukci vlivů, které mají nepříznivý vliv na řečový projev dítěte (časový tlak atd.)
  • Neupozorňujeme dítě na řeč, nepřikazujeme“ mluv pomaleji“, ale sami mluvíme klidným tempem.
  • V okamžiku dysflunece poskytneme dítěti dostatek času bez projevů netrpělivosti a dokončování vět za dítě.
  • Nepřerušujeme dítě v jeho projevu, neopravujeme neplynule vyslovená slova.

Koktavost

Koktavost řadíme mezi jeden z typů narušené komunikační schopnosti. Ačkoliv je koktavost v zájmu mnoha vědních oborů, nepodařilo se zatím plně objasnit příčinu této narušené komunikační schopnosti, ani objevit terapeutický postup, který by plně eliminoval příznaky koktavosti. Rodiče, kteří pozorují v mluvním projevu svých dětí dysfluence (poruchy plynulosti řeči), by se měli nejdříve obrátit na odborníka, který jím problém může objasnit a navrhnout řešení. Existuje také řada občanských sdružení, která nabízejí pomoc osobám s koktavostí.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id14794 (rodina-finance.cz#23366)


Přidat komentář